Brněnská pieta k 81. výročí napadení SSSR fašisty – Den slovanské genocidy
Jiří Jaroš Nickelli, SLS Brno
Výročí napadení SSSR fašistickým (nacistickým) Německem Adolfa Hitlera v poslední době není v Evropě nijak připomínáno. To se bohužel týká i zemí osvobozených Sověty od fašistického (nacistického) jha. Je alarmujícím faktem, že ani v České republice, která vděčí především SSSR za své osvobození, je tomu tak.
V Brně vlastenecké spolky a Rusko–česká společnost, vedená básnířkou Ljubov Ondrouškovou, uspořádala dne 22. června 2022 komorní pietu za padlé sovětské vojáky na ústředním hřbitově.
Pietu účastníci provedli vytvořením symbolu SSSR před urnovým hájem padlých a pomníkem sovětského vojáka. Byla to pěticípá hvězda utvořená ze svíček s centrální svící uprostřed. Takto účastníci z řad Rusko–české společnosti, Společnosti Ludvíka Svobody v Brně, a Klubu vojenské historie uctili minutou ticha padlé bojovníky proti hitlerovské hydře.
Projev měl autor této stati. V projevu zdůraznil, že to byl právě Sovětský svaz, který přinesl nejvíce válečných obětí války proti fašismu. Bylo to podle různých zdrojů 7 milionů sovětských vojáků, a 20 milionů civilních občanů národů Sovětského svazu – Rusů, Ukrajinců, Kazachů, Uzbeků, Kirgizů, Turkmenů a dalších národností. Z hlediska ztrát Slovanů přinesli Sověti největší oběti. Teprve za nimi následovali Poláci, Jihoslované a Češi a Slováci. Z těchto důvodů vyhlásili Slováci již v roce 2017 tento den za památný Den slovanské genocidy.
Proč? Protože v Evropě se celá desetiletí hovořilo jen a jen o holocaustu a jiných genocidách, především o arménské genocidě I. světové války, spáchané Turky. Zatímco o genocidě Slovanů se nikdy v oficiálních kruzích evropských států nemluvilo – snad ve snaze omluvit či utajit zločiny hitlerovského Německa na Slovanech. Je samozřejmé, že vyzvednutí holocaustu a arménské genocidy je nejen pravdivé, ale i potřebné, spravedlivé. Národy Evropy i celého světa ovšem nesmí zapomínat ani na genocidu Slovanů. Tu Hitler nejen plánoval, ale jeho vojsko ji i uskutečňovalo v tak masovém měřítku, jak nebyl znám ani za I. světové války. To je nepopiratelný historický fakt, který nelze donekonečna zamlčovat.
Kdybychom jen jmenovali některá jména míst, kde se tato genocida uskutečňovala, počínaje Lidicemi a Ležáky, pokračujíce přes běloruské, polské a ukrajinské obce, jako byly kupříkladu Babij Jar, Chatyň a mnohé další, a konče Českým Malínem na Volyni, slovenskými obcemi Ostrým Grůněm, Klakem, Telgártem atd. , a českými obcemi jako Javoříčkem, Leškovicemi, Životicemi atd. konče – stačí to jako ohavné symboly velkoněmeckého nacistického zločinu. Nesmí se zapomínat na genocidy v Polsku a v Jugoslávii – na vyvražďování Poláků sluhy Hitlera banderovci, ani na Jugoslávce, vyvražďované Němci a dalšími sluhy Hitlera ustašovci v Jasenovci, Kragujevci, a jinde.
I proto následovali brněnští vlastenci příkladu slovenské Nitry a uskutečnili byť jen skromnou, přece důležitou pietu.